01.

Přehled

"America First! - Jaký postoj by k tomu měla zaujmout Evropská unie?

V prvním kole evropských parlamentů diskutovalo 1153 občanů o evropské zahraniční politice na více než 204 soukromě organizovaných evropských parlamentech od 13. července do 24. srpna 2018. První kolo Evropských parlamentů bylo koncipováno a realizováno společně s naším partnerem pro spolupráci Democracy International e.V.. Podpořil nás Institut pro evropskou politiku.

Ve světle tehdejší politiky Trumpovy administrativy "America First" diskutovali účastníci o celkové otázce: "Měla by EU zásadně změnit svou zahraničněpolitickou a bezpečnostní orientaci kvůli politice Trumpovy administrativy "America First"?". Na základě této otázky byly diskutovány čtyři konkrétní návrhy evropské politiky. Mezi ně patřilo, zda EU potřebuje ministra zahraničí, zda by evropská armáda měla nahradit národní ozbrojené síly, zda by jednotlivé členské státy EU měly spojit síly při utváření evropské zahraniční politiky nebo zda je vhodné navázat užší vztahy se strategickými partnery, jako je Rusko nebo Čína. Hlasování o těchto otázkách probíhalo na stupnici od 1 do 10 následovně:

Téma:

Evropská zahraniční politika

Období:

13. července - 24. srpna 2018

Závěrečná akce:

30. října 2018, Berlín

Partneři pro dialog

Michael Roth
SPD

02.

Partner

Institut pro evropskou politiku

Vědecký partner, Berlín, zkoumal
témata evropské politiky a integrace a uvádí je do praxe.

Více o Institutu pro evropskou politiku
03.

Výsledky

Potřebuje EU evropského ministra zahraničí s rozhodovacími a prováděcími pravomocemi?

Výsledky hlasování o první dílčí otázce ukazují, že většina účastníků vidí příležitost k posílení vnějšího postavení EU prostřednictvím společného úřadu ministra zahraničních věcí. Prvním krokem by však bylo zajistit demokratickou legitimitu a pravomoci tohoto úřadu.

Měla by evropská armáda nahradit národní armády?

Kontroverzně se diskutuje o nahrazení evropskou armádou: Na jedné straně je v nejisté době vnímána jako příležitost pro vnější suverenitu a vnitřní integraci. Na druhé straně si lidé uvědomují i rizika spojená s krizemi, rozhodovacími pravomocemi a technickou kompatibilitou.

Pokud s tím nebudou souhlasit všechny členské státy EU: Měly by státy EU, které se dokážou shodnout na společných postojích, spojit své síly při utváření evropské zahraniční politiky?

Z výsledků hlasování je zřejmé, že účastníci hlasování v Evropském parlamentu nepovažují ani současný princip jednomyslnosti, ani vytváření podskupin států za nejlepší řešení v zahraniční politice. Místo toho se zasazují o všeobecné - demokraticky legitimizované - nahrazení principu jednomyslnosti systémem kvalifikované většiny.

Je vhodné užší spojení s dalšími strategickými partnery, jako jsou Čína a Rusko?

Výsledky hlasování a ukazují, že evropská nezávislost - a následně užší spolupráce s různými státy po celém světě - je považována za perspektivnější než spojení s jednotlivými novými strategickými partnery.

Měla by EU zásadně změnit svou zahraničněpolitickou a bezpečnostní orientaci kvůli politice Trumpovy administrativy "America First"?

Z obecných ohlasů je zřejmé, že ke kontroverzním výsledkům vedla zejména podotázka "kvůli politice "America First" Trumpovy administrativy". Celkově účastníci v zásadě pozitivně hodnotí změnu zahraničněpolitické a bezpečnostní orientace EU - potřebu této reorientace však vnímají i nezávisle na politice Trumpovy administrativy "America First".

04.

Kontakt a stahování

Kontakt:

Kontakt: ehp@pulseofeurope.eu
Dotazy pro tisk: presse@pulseofeurope.eu

Pulse of Europe e.V.
Wolfsgangstr. 63
60322 Frankfurt nad Mohanem
www.pulseofeurope.eu
info@pulseofeurope.eu

Stáhnout:

Další informace o 1. kole Evropského parlamentu naleznete zde:

Stáhnout závěrečnou zprávu